Vadžry

VADŽRA (tibetsky DORDŽE) je slovo původem ze sanskrtu a bývá často překládáno jako „diamant“ či „hromoklín“, ale skutečný překlad Dordže je nezničitelný. V buddhismu se slovo vadžra též používá pro označení rituálního předmětu, který je často používán v tantrických rituálech. Lze ji nalézt na mnohých vyobrazeních a je jedním z nejdůležitějších buddhistických symbolů vůbec. V hinduistické mytologii je vadžra zbraň Indry, védského boha deště a vládce dévů. Je velice mocnou zbraní, kdy kombinuje vlastnosti meče, palcátu a kopí. V této souvislosti je většinou vadžra překládána jako „hromoklín“.

Vadžra je amulet osvobozující nás ze svazujícího myšlení a jednání. Tento amulet je skvělým společníkem na cestě k vědomému a svobodnému životu, přináší soustředěnost a rušení všech dualit a závislostí na materiálním světě. Dovoluje osvobodit se od všech spolků, dává rovnováhu těla, duše a mysli. Dovoluje navrátit ztracenou pevnost a duševní rovnováhu v těžkých chvílích. Pomáhá navodit rovnováhu těla, duše a mysli. Zkřížená vadžra vznikla zkřížením dvou dordží (dorjí).

Vadžra ničí všechnu nevědomost, příčinu našeho utrpení. V tantrickém buddhismu vadžra představuje mužský pohlavní orgán, kosmickou sílu a soucit. Zvonek symbolizuje ženský pohlavní orgán, ženský kosmický princip a sílu moudrosti. Některá božstva jsou vyobrazována, jak drží každou část vadžry ve zvláštní ruce, což symbolizuje spojení síly soucitu a moudrosti. Vadžra je symbol Vadžrajány (diamantové cesty), jedné z tří hlavních cest buddhismu.
Původ Dordže (hromoklín, vadžra) je v Indii (vyvinul se z hromoklínu védského boha počasí - Indry), ačkoliv později s postupem buddhismu se stalo symbolem buddhistickým. Dordže v překladu znamená – pán kamene, ztělesňuje mužský princip a vyzařuje čistou jangovou energii (pokud leží na místě). V Tibetu je nepostradatelnou pomůckou při různých obřadech (oslavy svátků, meditační obřady apod.). Dordže se uchopuje za střed, jež je označován jako nezničitelný diamant. Představuje podstatu osvícení a jeho neměnnou a nenarušitelnou povahu. K dosažení diamantu (středu) je potřeba obou protipólů – dobra i zla a jejich rovnováhy. Klasická dordže má pět paprsků, i když je možné i provedení šesti, nebo devítipaprskové. Pět paprsků symbolizuje pět metafyzických buddhů, pět prvků, pět živlů, pět podob moudrosti, uspořádání paprsků (jeden míří přímo, zatímco ostatní čtyři se k němu připojují), symbolizuje neustálý kolotoč převtělování a následné vysvobození z něho. Ve středu dordže jsou dvě polokoule s osmi okvětními lístky lotosu (jako osm boddhisatwů). Mezi polokoulemi je střed dordže (symbolizuje spojení a božskou podstatu), kde všechno začíná a končí zároveň.