Obraz "Gryff - Strážce Mariánského příkopu/Strážce klenotů"

Tento obraz je součástí série "modrých" obrazů - série obrazů, které jsem nazvala Z Hlubiny. Začala jsem si všímat, že některé obrazy mají stejné nebo podobné barevné pozadí, modré, žluté, zlaté, nebo duhové. A ptala jsem se, proč to tak je. Zároveň se mi ukazuje, že téma Z Hlubiny mají co dělat s vodou v nás, ale i na Zemi, s emocemi, s cykly, pamětí a že jsou spojeny s místem v těle, které je někde hluboko v nás - s oceánem. A tak se nořím společně s mými spojenci a objevujeme nové poklady .

Gryff je jeden z bájných tvorů, kteří hlídají, stráží naše nejcennější poklady. Je spojen s obrazem Paní Luny, neboť je jeho otiskem - doslova jsem obrazy otiskla o sebe, když jsem tvořila Lunu, a říkala jsem si, co z toho druhého obrazu asi bude. Otáčela jsem ho, čekala, a sledovala různé příběhy, které se odehrávaly na povrchu, různé civilizace se střídaly a nakonec vyvstal strážce "Blány", který stráží průchod do dalšího dobrodružství. Jeho oči jsou jako fraktální kombinace kódů, kterými si "přečte" náš charakter, něco jako Sfinga, je strážcem, který nám odráží nás samé. Když se Harry poprvé setkal s Klofanem, Hipogryfem, uklonil se a počkal, zda-li ho tvor pustí dále, dále k sobě samému.

Co je za onou "Blánou"? To jsem se ptala, ukázala se mi pokladnice, dost podobná, jakou vnímám ze série knih o Rafaelově škole (Strážkyně klenotů). Ale jedině Gryff s Vámi projde bezpečně k pokladu, který si máte vyzvednout. Jak to poznáte? Přijde pozvánka, sen, s někým se setkáte, zkrátka dojdete na cestě do bodu, kdy se možná zeptáte a co dál? V tuhle chvíli přichází Gryff. Tak jaký poklad na mě čeká?

 

Tentokrát sem dám básničku celou, jako indicii, a taky si chci rozvinout tvůrčí psaní :

" Země si pamatuje, Země své děti opatruje,

schovává poklady, stráží brány,

miluje, spojuje, hojí rány.

Existuje místo v Oceánu, místo hluboké...

je tam celá živoucí knihovna.

To místo je vážkami opatrované,

a v ní další příběh, co se odkrývá...

může se z něj učit nejen lidský svět.

Příběh, který svého patrona má,

je jím Gryff, šelma bájná, okřídlená.

Povstala z měsíčních paprsků,

když hladina moře tajemství svá odhalila,

aby kosti a křídla krystalová oživila.

Gryffovo jméno zpívá sám oceán,

i velrybí prabáby přivolal sem Čas.

Aby zpěvem svým rozezněly tóny hlubin,

a v kostech mohl zase proudit čistý hemoglobin.

Gryff slyší na zpěv velryb i oceánu,

stráží poklady a síně dávných Kentaurů.

Poklady z Časů, které probouzí se,

volají po těch, kterým právoplatně patří.

Pozívají k sobě posvátné dvojice a jejich zapálené svíce,

ty, co Cestou Diamantu si již prošli.

 

Autorka: Michaela Marie Skřepská 

40 x 40 cm akryl na plátně s konturami

spojenci: krystaly, růženíny, ametyst

zrozen: 1.2.2024